Hořec žlutý
Gentiana lutea
Určení
- Hořec žlutý Gentiana lutea L. · vysoká jistota, neověřeno
Ježek, Kneippův herbář · 1914s. 31
Názvy v hesle
- hořký kořenlidové
- toličlidové
- postřebeneclidové
- Gentiana lutealat.
- Gelber Enzianněm.
Vyobrazení

Ježek · 1914Tab. XII, obr. 45
Text hesla
Hořec žlutý (hořký kořen, tolič, postřebenec, Gentiana lutea, Gelber Enzian) má až metr dlouhý, tlustý kořen, uvnitř žlutý, lodyhu přímou, vysokou, pruhovanou a dutou. Spodinové listy jsou řapíkaté, ěiroké, vyšší listy bez řapíků, nejhořejší jsou nejmenší. Kalich vejčitý, bledě žlutý, na vršku dvoj- až třízubý. Květy jsou na konci lodyhy v přeslenech. Roste v půdě vápenité, na horských lukách alpských, u nás na Šumavě a v Krkonoších. Kvete v ěervenci a srpnu. Někdy dávají hořcový kořen do piva místo chmele, nebo nakládají do čistého líhu nebo do samožitné, aby měli žaludeční kapky. Hořký kořen podporuje zažívání při špatném trávení. Tlačí-li tě v žaludku těžký pokrm, nakap do lžíce vody několik kapek a vypij. Za hodinu po případě to opakuj. Nemáš-li kapky, vař kořen asi půl hodiny a pij ten odvar. Hořec žlutý doporoučí se při mdlobách, křečích, nadýmání a plynech, jakož i proti červům u dětí. T. X!l. 45.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.