Bříza bílá
Betula alba
Určení
- Bříza bělokorá Betula pendula Roth · střední jistota, neověřeno · Betula alba L. se dříve používalo pro břízu bělokorou i pýřitou; „bříza bílá“ odpovídá bříze bělokoré.
Názvy v hesle
- Betula albalat.
- Weissbirkeněm.
Vyobrazení

Ježek · 1914Tab. XVII, obr. 67
Text hesla
Bříza bílá (Betula alba, Weissbirke). Je to u nás známý a dosti rozšířený strom, dosahující 30 50 stop výše, s korou bílou, hladkou, v tenkých blanách se loupající; listy jsou řapíkaté, trojhranné nebo kosočtverečné, přišpičatělé, dvakrát pilované, z mládí lepkavé, pýřité, později lysé, jasně zelené a lesklé. Květy samčí mají okvětí jednolupenné, šupinovité, nažky jsou dvoukřídlé, šišky válcovité a šupiny jejich blanovité. Roste v Evropě a v Asii, v podnebí mírném i studeném, u nás nejvíce po různu a v meníších, světlých hájích, v severní Rusi však najdeš celé pěkné lesy břízové. Dříví bílé, pevné a tuhé, hodí se dobře na práce kolářské, soustružnické a sekernické. Také dělá se z dříví březového uhlí ku kreslení a kopt na čerň knihtiskařskou. Pruty březové rozřezávají se na obruče nebo skrucují na houžve. Sedátka v sadech bývají také z kolu březových urobena. Ratolesti březové svazují se v košťata nebo slouží za metlu na děti. Větvemi a stromky s mladým listím o svátcích májových a o Božím Téle zdobí se oltáře a obydlí. Listí březové jest dobrou pící pro ovce a slouží s kamencem ku připravování zelené barvy a s křídou — žluté barvy. Pupeny jsou dobrým zobem tetřevům. Kůra slouží na severu k pokrývání střech, také z ní dělají střevíce; z vnější kůry dobývá se olej či dehet, jenž slouží k vydělávání kůže juchtové a dodává jí zvláštního zápachu. Vnitřní kůra obsahuje třís 1 ovinu. Na jaře vytéká z kůry březové z navrtaných míst hojnost čisté tekutiny — březovice, — jež obsahuje asi 2«/o hroznového cukru. Ze šťávy té připravuje se zvláštní druh vína a ocet. Ale bříza má i v přirozeném lékařství svou důležitost; chce-li dívka zahnati pihy, omývá si březovou vodou líce. Koho souží lišej, vyrážka, kaménky v měchýři a ledvinách, dna a zlatá žíla, pije z jara březovici, má-li příležitost někde navrtati břízu. Při strupech na hlavě omývá se březovici hlava. Listí březové, svařené na thé, prospívá při hostci a dně, vodnatelnosti, vyrážce, zaražené menstruaci atd.; na litr vařící vody vezmi plnou hrst suchých, rozřezaných listů březových a nech to as deset minut variti, načež pij to po celý den dle libosti, nikdy však najednou. Přestalyli se někomu po nastuzení potiti nohy, aě se dříve silně potily, nasbírej si do pytle březových listí čerstvých, ne však mokrých, načež 2 strč do pytle nohy, zahrab je do listí a pot se brzy dostaví. Trpí-li někdo hostcem, dnou nebo vodnatelností a má-li březový les po ruce, natrhej si v létě v něm hojně listí, naházej někde na výsluní do příkopu, načež zahrab se dobře do listí, abys až po krk byl pokryt, a přijdeš brzy do potu. Až se řádně vypotíš, spěchej k blízkému potoku a celý se studeně omyj, načež bez utření as ЗЛ hodiny se procházej. Podobnou lázeň pro "pot možno bráti i v dosychající kupě sena. Z mladých pupenů březových destilují na Rusi březový olej, jehož někde užívají vnitřně proti rheumatismu, dně, zimnici, zlým vředům, hlístům (škrkavkám) a zevně k mazání proti lišejům a vyrážce. Také míchá se olej březový se sádlem a touto màsti natírají se mnozí ráno a večer. T. XVII. 67.