Muchomůrka červená
Agaricus muscarius
Určení
- Muchomůrka červená Amanita muscaria Lam. · střední jistota, neověřeno · Druhá polovina hesla je o muchomůrce zelené (A. phalloides).
- Muchomůrka zelená Amanita phalloides Link · střední jistota, neověřeno · Druhá polovina hesla je o muchomůrce zelené (A. phalloides).
Názvy v hesle
- Agaricus muscariuslat.
Vyobrazení

Hynek · 189?s. [353]
Text hesla
Muchomůrka červená (Agaricus muscarius), záleží z hořejší části, kloboukem nazvané a z dolejší, klobouk nesoucí, totiž z třené neboli hloubku. Klobouk šarlatové barvy je pokryt bílými bradavkami a má na spodní straně množství lupinkü; hloubek dole hliznatý má bílý kroužek, obojek, jenž později zmizí. Jest to houba jedovatá a roste nejvíce v lesích jehličnatých. Vaří se v mléce pro mouchy. Obyvatelé severovýchodní Asie upravují si z ní opojný nápoj. Vůni má odpornou, chut velmi ostrou, příjemně nasládlou. Za 1—2 hodiny po užití téže vznikne žízeň, křeč v čípku, dávení, svíjení, blouznění a za 12—48 hodin následuje smrt. Z počátku vyhlíží muchomůrka jako dvě hlízy; hořejší jest menší. To jest klobouk, jenž pomalu vyrůstá nabývaje podoby zvonovité ; plachetka potom se roztrhne a zbytky její objeví se na klobouku ve způsobě bílých skvrn. Klobouk se pak rozšiřuje, zpleskatí nebo nabude podoby trychtýře. Omylným požitím houby té otrávili se již mnozí lidé ; myslí se, že bílé bradavice na klobouku mají nejprudší účinek. Po požití houby té dostavují se záhy známky otrávení a jeví se nemoc tím prudší, čím více houby té někdo požil. Rychlé pomoci lékařské v případě takovém nutně potřebí, jinak zemře otrávený; záleží nejvíce na tom, odstraniti jed z těla, což docílí se dávením. Jiný druh jest muchomůrka hliznatá (také katmanka hlizn., zemanka jedovatá, čertoplach zvaná, Agaricus, Amanita phalloides), která podobá se žampionu, jen že jest vyšší a štíhlejší; klobouk má zvonkovitě rozevřený; časem mívá šupiny. Za vlhkého počasí jest klobouk lepkavý. Treň má dole hlízu větší neb menší, jež trčí v zemi, což není u žampionu; třen také záhy jest dutým a dá se ohnouti, aniž by se zlomil; místo príjemné chuti a vůně žampionu má chut odpornou, zápach zvláštni, podobný opiu. Houba ta roste na podzim v lesích světlých, jest jedovatá a má týž účinek jako předešlá, jen že se účinek dostaví teprv po 9—12 hodinách. Otrávený pociťuje ošklivost, mdlobu, pak následuje dávení, průjem a smrt. Někdy mívá také barvu žlutou, jako citron, a pak snadno se zamění s jinou jedlou houbou, pročež opatrnosti třeba při houbách vůbec.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.