Křen
Armoracia rusticana
Určení
- Křen selský Armoracia rusticana B.Mey. & G.Gaertn. & Scherb. · vysoká jistota, neověřeno
Hynek, Český herbář · 189?s. 135
Názvy v hesle
- Armoracia rusticanalat.
Text hesla
Křen (Armoracia rusticana), má tlustý válcovitý, hluboko do země vnikající kořen; listy na stopu dlouhé, lodyhy 2—3 st. vysoké; květy bílé v hroznech. Roste původně podle břehů mořských, ale pěstuje se zhusta; zvláště v Čechách, kde proslul jakožto nejlepsí křen malínský; květe od máje do července. Sušením nebo vařením pozbude ostrosti, která zakládá se na těkavém oleji. Křen dráždí žaludek a střeva, pročež podporuje zažívání. Potřebí však požívati ho střídmě, jinak může způsobiti močeni krve. Kdo má slabý žaludek, tomu způsobí nadýmání. Také za lék potřebuje se. Kořen strouhaný účinkuje rychleji, nežli těsto hořčičné, a přikládá se při hostečných bolestech — v zubech a jinde, proti křečím žalúdkovým. Také se nakládá kořen křenu do kořalky, a tou se pak natírají místa bolestná. Mnozí polívají 60 až 120 gr. křenu 2—4 It. piva neb vína a pijou toho najednou 60 gr., což prospívá zvláště proti vodnatelnosti. Strouhaný křen užívá , se též s cukrem, a sice denně několikráte, 1—2 lžičky. Na tlapadla nohou přikládá se při zastaveném potu ; také pihy zahánějí se šťávou křenu s octem smíšenou. Mimo to rozličným způsobem užívá se křenu proti kurdějim, dně, slizotoku, močovým chorobám a j.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.