Kozlík
Valeriana
Určení
- Kozlík lékařský Valeriana officinalis L. · střední jistota, neověřeno · Tištěn jen rod; text popisuje druh Valeriana officinalis.
Názvy v hesle
- Valerianalat.
Text hesla
Kozlík (Valeriana) má lodyhy přímé, 2—4 stopy vysoké, květy malé, bílé neb načervenalé, stojící v latách. Koste podle vod, na vlhkých lukách, na pokraji lesů, kvete od Servna až do srpna, vyznačuje se nelibým zápachem a kořennou chutí. Kozlík jest oblíbená rostlina kočkám. Kořen utišuje bolesti křečovité a proto se užívá zvláště proti křečím v žaludku, v měchýři, v materniku a j. Rovněž užívá se v čivních nemocích, při hypochondrii, bolení hlavy, padoucnici; též při zimnici a ochrnutí. Za klystýr užívá se při prudkém průjemu, úplavici a pod. Jako prášek dává se po 10—20 gr., co odvar po 2-4 dr. Olejem kozlíkovým se natírá. Voda z něho obdrží se vařením 4 dílů kořene s 12 díly vody; tinktura ze štávy s lihem smíšené. Esence připraví se z 2 liber krájeného kořene, jenž polije se l1/, mázu líhu; nechá se to 8 dní státi, pak se slije, přidá se znovu 3/4 mázu líhu, a nechá opět státi 8 dní, načež se vylisuje a smíchá. Při léčení zvířat užívá se též léku toho s prospěchem při zimnicích, padoucnici, závrati, křečích, ochrnutí, průjemu, kolice, špatném zažívám a proti hlístám. Jestliže nemoc dosáhla stupně vyššiho, nepostačuje samotný kozlík. Větším zvířatům dává se 30—90, ovcím 8—15, psům 1—8 gr. vždy po 2—4 hod. bud ve způsobě pilulí, neb lektvare a přidá se kafr neb máta, silice nebo kyselina některá. Zevně se potřebuje k omývání nebo nahřívání při zhmožděninách, vředech a zánětech (očí). 9 Rozeznává se několik druhů rostliny této—jichž upotřebení děje se rovněž jak svrchu udáno. V alpách roste zvláštní druh, který má větší sílu a úěinek, pročež velice vážen jest u horského obyvatelstva.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.