Chrastoun ostrolistý
Cerbera Ahovai
Určení
- Thevetia ahouai Thevetia ahouai A.DC. · střední jistota, neověřeno · Cerbera ahovai = Thevetia ahouai; indický (Manghas), molucký (C. lactaria) = C. odollam, „theretia“ = Thevetia peruviana (dnes Cascabela thevetia).
- Cerbera manghas Cerbera manghas L. · střední jistota, neověřeno · Cerbera ahovai = Thevetia ahouai; indický (Manghas), molucký (C. lactaria) = C. odollam, „theretia“ = Thevetia peruviana (dnes Cascabela thevetia).
- Cerbera odollam Cerbera odollam Gaertn. · střední jistota, neověřeno · Cerbera ahovai = Thevetia ahouai; indický (Manghas), molucký (C. lactaria) = C. odollam, „theretia“ = Thevetia peruviana (dnes Cascabela thevetia).
- Cascabela thevetia Cascabela thevetia Lippold · střední jistota, neověřeno · Cerbera ahovai = Thevetia ahouai; indický (Manghas), molucký (C. lactaria) = C. odollam, „theretia“ = Thevetia peruviana (dnes Cascabela thevetia).
Názvy v hesle
- Cerbera Ahovailat.
Text hesla
Clirastoun ostrolistý (Cerbera Ahovai), strom zvící hrušky, s korou šedou; listy vejčité, ostré, 3", květy asi l1/,," dlouhé, po 6—7, na stopce 3—4" dlouhé, konečné, koruna světle žlutá, slabě zapáchající; peckovice zvící kaštanu, bílá pecka trojhranná, lesklá, hladká. Roste v Brasilii. Všecky částice jsou naplněny mlékem bílým. Strom poražený smrdí, uvržen do vody omamuje ryby, že rukama lze je chytati. Jádra obsahují prudký jed. Ořechy tvrdé Indiané potřebují za klapačky neb rolničky. Indický (Manghas) roste v Indii východní podél břehů řek a močálů. Semeno má chut velmi hořkou a působí prý jako semeno durmanu. Kůra i květy mají též chuť hořkou; na Jávě jich užívají místo sennesu k počišfování; ovoce pak dávají za obkladky při kožních neduzích. M o lucký (C. lactaria) roste na břehu mořském a podél řek na Molukách. Všecky části obsahují mléko, které jest mírnější než hořejší, avšak žene prudce na stolici; kúra jest obyčejný lék počišťující; listy mladé požívají se časem jako zelenina, avšak také počištují. Jiný druh, theretia zvaný, má rovněž mléko jedovaté, jež potřebuje se co lék proti hadímu uštknutí. Jiný druh má kořen velmi hořký, jenž proti žaludečním chorobám, proti kolice a j. se užívá; též semena velká jako vlašský ořech potřebují se za lék. Sladkomleký, strom tlustý, dříví má měkké, plné mléka; zvařenina z něho slouží za prostředek počišťující; ostrolistý roste v Brasilii; všecky části oplývají mlékem; strom poražený smrdí, tak že není k ničemu; do vody uvržen omamuje ryby. Jádra obsáhují prudký jed; skořápky roztlučené přikládají na rány, poněvadž prý léčí hadí uštknutí.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.