Oman pravý
Inula Helenium
Určení
- Oman pravý Inula helenium L. · vysoká jistota, neověřeno
Názvy v hesle
- Inula Heleniumlat.
- oman řeckýlidové
Vyobrazení

Dlouhý · 1923Tab. 1
Text hesla
Oman pravý. Inula Helenium L. (Tab. 1.) Popis. Z vytrvalého kořene vyrůstá lodyha až 2 m vysoká. dole měkce chlupatá, nahoře plstnatá. Nesteině zubaté listy jsou svraštělé a na rubu plstnaté, dolní podlouhlé a v dlouhý řapík zúžené, prostřední krátce řapíkaté a podlouhle ou vejčité, horní přisedavé a srdčitě vykrojené. V červenci a srpnu rozvíjejí se velké úbory žlutých květů v terči trubkovitých, v paprsku čárkovitých. Pět tyčinek jest prašníky v trubku srostlo; čnělka končí dvojklannou bliznou. Nažky jsou čtyřhranné, pruhované a lysé. Stanoviště. V hornatých krajinách planě na lukách, u vod a příkopů, místy pěstovaný v zahradách. Pěstování. Daří se v hluboké, nepříliš těžké půdě a na výsluní; množí se semeny. Sazenice rozsazují se na jaře do vzdálenosti 1 m. Kořen sbírá se od starších rostlin buď v březnu nebo až v září a říjnu. Očištěný rozkrájí se na kusy s prst dlouhé nebo na tenké lupínky, které se ve stínu suší. Upotřebení. Kairovitě zapáchající kořen chutná zprvu odporně, pak hořce; účinkuje zvláště na sliznici dychadel a zažívadel, již k většímu odměšování podněcuje. Proto do- .Ú poručuje se při kašli, dýchavičnosti, bolesti na prsou, jakož i při různých chorobách žaludečních a střevních, při špatném trávení, nechutenství a pod. : K účelu tomu užívá se odvaru (10—20 g kořene na 200 g vody), tinktury (20 kapek 2—3krát denně) nebo vína omanového, které se zvláště doporučuje při chronických obtížích žaludečních, zahlenování prsou a žaludku, nejsou-li povahy zánětlivé. Připravuje se z 30 g rozkrájeného kořene omanového, 15 g svrchní žluté kůry pomerančové a 1 1 dobrého bílého vína. Po několika dnech se kapalina zcedí. Denně pijí se 2—3 vinné sklenky. Máčíme-li několik dní drobně rozkrájený kořen omanový a puškvorcový v kořalce, dostaneme lék, kterého v případech svrchu uvedených s dobrým výsledkem lze užití. Od koliky, žloutenky, kurdějí a chronických osutin kožních pomáhá také výtažek ze směsi kořene omanového, listí senesového, dřeva guajakového a sladkého, semene anýzo- 9+ i vého koriandrového (každého 30 g) a 120 g velkých zrn zbavených hrozinek. Vše se na drobno rozkrájí a roztluče, | pak 1" I silné kořalky poleje. Po 4 dnech se kapalina zcedí. "Užívá se ií po 3—4 lžících. Odvaru omanového upotřebuje se někdy také zevně při " osutinách kožních, zvláště při svrabu - Také do cukru lze kořen omanový zavařovati. Dobře 0- © čištěný a na tenké lupínky rozkrájený kořen nechá se přes noc ve vodě, načež se asi 10 minut vaří. Voda se sleje, kořeny rozloží se na plátno a když oschly, vaří se. ve zpěněném cukru i(na'2 díly kořene 1 díl cukru), až cukr náležitě zhoust!. Vy- : chladlá zavařenina dává se do kamenných nebo skleněných: | nádob, které se obvážou a uschovávají jako jiná zavařenina.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.