Krušina
Rhamus frangula
Určení
- Krušina olšová Frangula alnus Mill. · střední jistota, neověřeno
Názvy v hesle
- Rhamus frangulalat.
Vyobrazení

Dlouhý · 1923Tab. 15, obr. 2
Text hesla
Krušina. Rhamus frangula L. (Tab. 15). Popis. Keř 2'/: —3 m vysoký s beztrnými křehkými větvičkami, které mají nejprvé kůru tmavočervenou, později hnědou, bíle bradavičnatou. Elipčité listy jsou celokrajné a lysé. V květnu a červnu rozvíjejí se v úžlabích listových po 2—6 květech. Zvonkovitý, 5zubý kalich jest vně zelený, vnitř bílý; koruna skládá se z 5 bílých lupínků, kratších než kalich; tyčinek jest 5, semenník vybíhá v krátkou tlustou čnělku, zakončenou trojlaločnou bliznou. Bobule jsou zprvu zelené, pak červené, posléze černé a obsahují 2—3 semena. Stanoviště. Vlhké lesy a křoviny. Pěstování. Pěstuje se někdy jako ozdobný keř v zahradách. Kůra sbírá se na jaře dříve, než počnou rašiti listy, s mladých větví. Sušená nechá se rok ležeti, než se jí upotřebí, aby pozbyla dávivých účinků, jež čerstvá má. Zralé bobule sbírají se v září a říjnu, buď se suší nebo se rozmačkají a šťáva zavaří se na syrup. Upotřebení. Sušená kůra způsobuje v menších dávkách bezbolestný průjem. Podobný, ale slabší účinek mají bobule. Doporučuje se proto jako projímadlo při chabém pohybu zažívadel, při stálé zácpě, zlaté žíle, nemocech jater a sleziny, vodnatelnosti a závratích. Polévková lžíce kůry svaří se se 4 koflíky vody, při vaření přidáme na kávovou lžičku kůry pomerančové, nebo trochu řebříčku nebo kmínu. Scezené tekutiny vypijeme večer před spaním čtvrt koflíku; nedostaví-li se ráno stolice, požijeme po druhé dávku větší. K odvaru možno také přidati něco Glauberovy soli. A Zralé plody lze také prostě žvýkati. Lýko považují leckde za prostředek zapuzující svrab r natírají jím kůži při této nemoci.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.