Hořčice černá
Sinapis nigra
Určení
- Brukev černá Brassica nigra W.D.J.Koch · střední jistota, neověřeno · Sinapis nigra L. je synonymum Brassica nigra. Heslo popisuje i hořčici bílou (Sinapis alba L.) a její semena.
- Hořčice bílá Sinapis alba L. · střední jistota, neověřeno · Sinapis nigra L. je synonymum Brassica nigra. Heslo popisuje i hořčici bílou (Sinapis alba L.) a její semena.
Názvy v hesle
- Sinapis nigralat.
Text hesla
Hořčice černá. Sinapis nigra L. Popis. Jednoletá rostlina tato má vláknitý ko- | řen, větevnatou, až přes metr | vysokou lodyhu, dole modravě ojíněnou a řídce chlupatou. Dolní listy | jsou | lýrovitě peřenodělné, na okraji zubaté; horní listy čárkovité, celokrajné. i Zlatožluté květy jsou sestaveny ve č hroznech a rozvíjejí se v červnu a : červenci. Kalich se skládá ze 4 čárkovitých vodorovně odstávajících lístků, koruna jest křížatá; tyčinek — 6, a to:4 delší, 2 kratší. Plod jest Ja“ 18—30 mm dlouhá Šešule, jež v kaž- . . | “"dé příhrádce obsahuje 4 až 6 hněda- Dlouny, Léč:vé rostiiny, 5. vyd. vých kulatých semen s vrásčitou slupkou. — Hořčici černé | -o podobá se hořčice- bílá (Sinapis alba L.), která má horní | S úkrojky lyrovitě peřenodělených listů spojené a čepel li- "stovou hrubě pilovitou. Šešule je tuhými chloupky porostlá i > zobanovitě protáhlá a má na každé chlopní 5 podélných . žeber. Semena jsou žlutavá. Stanoviště. Rostou na polích, úhorech, u vod a u cest. Pěstování. Daří se na písčitohlinitých půdách s dostatkem vápna. Seje se koncem března nebo počátkem dubna nej- > lépe do řádků 30-—40 cm vzdálených. Vzešlá. se protrhá a o okopává. Když šešule počínají: hnědnouti, žne se srpem časně z rána ještě za rosy, váže se hned do malých otýpek "a staví se do kapliček nebo mandelíků. Když zrna zhnědla, sváží Se a vymlacuje. S ha sklidí se 10—15 hl semene po 60—65 kg. Z.. Upotřebení. Semeno hořčičné slouží od dávných dob v lé- — kařství. Účinnou součástí jeho jest zvláštní silice (olei), jejíž | působením vzniká na kůži palčivý pocit, překrvení vlásečnic podkožních a po delším účinkování také puchýře. Tímto "podrážděním kůže podněcuje se činnost středisk nervových, : oživují pohyby srdeční i dýchací, mírní různé bolesti a od- "© Vádějí se vnitřní záněty na povrch. © Hořčice upotřebuje se vnitř i vně. Vnitř požita podněcuje trávení a čistí žaludek. Upotřebuje se jí jako přísady k různým pokrmům (hořčice kremžská a francouzská připravuje se z moučky hořčičné zbavené mast- : ného oleje a smícháme s vínem a octem), jako prášku ze semen nebo ve způsobě silice (oleje). Nejčastěji užívá se hořčice vně, a to těsta, líhu a oleje hořčičného. Š o Těsto hořčičné (placku) připravíme z čerstvě roztlučených semen (moučky hořčičné), jež se studenou » vodou neb octem, někdy také s přísadou žitné mouky (na 1 díl moučky hořčičné */> dílu mouky, smísíme na kaši, kterou v natřeme na vyprané plátno nebo vložíme do řídké tkaniny - > (gázu), aby se těsto na kůži nepřilepilo. 2) hořčičné na kůži v místě, kde nemocný bolest cítí. Při bolestech hlavy a při závrati přikládá se na lýtka, při bolestech uší, očí a zubů na šíji. Při dýchavičnosti a dušnosti dáváme náplast hořčičnou na prsa a na záda. Dobře působí hořčičná náplast na lýtka u dětí při křečích nebo při začínajícím záškrtu; u dospělých také při chřlení krve, při vleklém bezhorečném kloubovém rheumatismu. Při chrapotu přikládá se také na krk. : Náplast necháme na kůži, až temně zrudne, což podle citlivosti kůže trvá *h až '/> hodiny. Nikdy nesmí zůstati na — témž místě přes hodinu. Když isme náplast sejmuli, omyjeme zrudlé místo houbou do teplé vody namočenou, aby se všecky zbytky hořčičného těsta. odstranily, načež pokryjeme kůži čistým měkkým plátnem. koze ky: Chceme-li účinek hořčičné náplasti sesílit (na př. při ji mrtvici, obrně, zdánlivé smrti), přidáme do těsta něco líhu hořčičného. Jiné přísady u lidu obvyklé (křen, cibule, pepř a p.) jsou zbytečné a neprospěšné. | V lékárnách prodává se k týmž účelům papír hořčičů ný charta sinapisata, na němž hořčičná moučka zvláštním ky lepivem jest připevněna. Chtějíce papíru hořčičného upotřebiti, navlhčíme přiměřený kus vodou a přiložíme na kůži dříve gázem pokrytou. ! Olej (silice) hořčičný smíšený s líhem (1 g silice na 50 g líhu) dá líh hořčičný, kterého lze upotřebiti na © místě náplasti hořčičné. Do jemnější kůže (na př. v obličeji, b 12 ušima) se prostě vtírá; jinak navlhčí se jím kus plátna (ebo píjavého papíru, jenž se přiloží na kůži a pokryje voskovaným plátnem nebo Billrothovým batistem. Obkladek takový ponechá se nanejvýše 10 minut. V případě prvém vx“ nesmíme totéž. místo opět potírati líhem hořčičným dříve, Při bolestech v dutině břišní nebo prsní přiloží se těsto — "© než po 4—6 hodinách. Místo líhu hořčičného hodí se k obkla- - dům také směs 1 dílu oleje hořčičného a 4—5 dílů glycerinu. Samotný olej hořčičný jest nejúčinnějším dráždidlem při : oživování zdánlivě mrtvých. "U Hořčičné moučky užívá se také k lázním a koupelím na E nohy, chceme-li lázní docíliti většího podráždění. 100—250 g rozetřených semen zašije se do plátěného váčku, který se ve vodě vyvaří a pak i s touto do lázně přidá. Nemocným, k kteří nemohou s lůžka povstati, přikládáme na případné místo 2 1M -< Šátky v takové vodě máčené a vyždímané. V tomto i ostat- :| ních případech chraňme oči od výparů hořčičných, také jich — i nedýchejme nebo nevtahujme do nosu. A Z 15 g jemně rozetřených semen, 5 g mandlového oleje a 15 g šťávy citronové připravuje se mast k natírání žlutých Ý skvrn (žlutin) na kůži. M Semen bílé hořčice neupotřebuje se samotných zevně, jeo likož jejich účinek jest mnohem slabší. Dobře však působí vnitř při obtížích trávení, ke kterémuž účelu požijeme časem kávovou lžíčku rozetřených semen.