Dub letní
Quercus pedunculata
Určení
- Dub letní Quercus robur L. · střední jistota, neověřeno · Quercus pedunculata Ehrh. je synonymum dubu letního. Heslo popisuje i dub zimní (Quercus sessiliflora Sm. = Q. petraea).
- Dub zimní Quercus petraea Liebl. · střední jistota, neověřeno · Quercus pedunculata Ehrh. je synonymum dubu letního. Heslo popisuje i dub zimní (Quercus sessiliflora Sm. = Q. petraea).
Názvy v hesle
- křemeláklidové
- Quercus pedunculatalat.
Vyobrazení

Dlouhý · 1923s. 37
Text hesla
Dub letní, křemelák. Ouercus pedunculata Ehrh. Popis. Dub letní jest z nejmohutnějších našich stromů, nedo Kline jeho bývá 40—50 m vysoký a na 6 m tlustý. šedou, hluboce rozpukanou korou. V dubnu a květnu raší listí a spolu vytvořují se drobné jednodomé květy. Listy isou krátce řapíkaté až přisedavé, po- | dlouhle opak veičité, lysé, chobotnatě laločnaté, při spodině obyčejně dvěma laloky ouškaté. Prášníkové květy jsou sestaveny v řídké, převisléjehnědy, mají nepatrné, 6—8dílné, zelené okvětí a 6 až 10 tyčinek. Když se pyl z prašníků vyprášil, jehnědy opadávají. Květy pestíkové stojí po 3 až 4 na dlouhé stopce, mají 3—8dílný obal -a jednopouzdrý semenník s 3 červenými bliznami. Z obalu květního vytvoři: se polokulovitá Mčíška, v níž vězí spodní část oříšku — známý žalud. Dubu letnímu podoben jest dub zimní čili dr nák (Ouercus sessiliflora Sm.) o: K) K ia c Ve výši 6—10 m rozkládají se silné větve skoro vodorevrě v širokou korunu. Kmen i větve jsou pekryty tlustou, knčdo- Dub letní, křemelák. (Na listu v pravo spatřujeme duběnky, z způsobené žlabaikou tován: pa jenž bývá nižší, ale tlustší, než dub letní, od něhož se liši — těmito znaky: listy jsou dosti dlouze řapíkaté, na rubu roz- :troušeně pýřité, při spodině v řapík klínovitě zúžené nebo : široce a mělce vykrojené; květy rozvíjejí se asi o 14 dní | později než u křemeláku; květy pestíkové jsou přivedavá: žaludy kratší a tlustší než u křemeláku. : Stanoviště. Oba druhy tvoří v rovinách a pahorkatinách . často rozsáhlé lesy. - l Péstování. Dub vyžaduje hluboké hlinitopisčité půdy. Ža- | ludy přes zimu uschované a na jaře vysazené brzy vzklíčí. | Zprvu roste dub zvolna, od 3. roku jest mu třeba více světla, - Od 10. roku roste rychleji, mezi 80. až 100. rokem ustává | růsti do výše a počne kmen tloustnouti. Semeno dává od 80. roku občasně. Hlavní užitek- poskytuje dřevem velmi tvrdým a trvanlivým, jež se hodí ke stavbám vodním i zem- : ním, ku pracím stolařským i tesařským a p. Palivo dává špatné, ježto těžko hoří. Výnos s ha jest ve 20. roce 15, vé 40. roce 85, ve 100. roce 300, ve 140 roce 470 m. Kůry upo- "u třebuje se zejména na tříslo, žaludy jsou vydatným krmivem pro dobytek vepřový. Kůra slupuje se v březnu nebo dubnu, žaludy sbírají se V srpnu. : : Upotřebení v lékařství zakládá se na tříslovině, která jest | ve všech částech dubu obsažena. » : Odvar kůry slouží vně na stahující obklady při opuchlých : žlázách, pomáhá od silného potu noh, hojí omrzliny a hodí : Se za přísadu do sedacích koupelí při zlaté žíle. Vnitř požit odvar takový (30 g kůry na *l 1 vody) dobře poslouží při |: průjmu a krvácení žaludku. > Rozmačkané listy přiložené na rány urychlují hojení. jich. | Pivo, v němž byly máčeny listy dubové, mírní koliku a > křeče žaludeční. Odvar z listů dubových pit před spaním, : pomáhá prý od nočního močení. Prášek ze syrových žaludů žene na moč a pomáhá od kamenů močových; smíchán s vejcem jest dobrým prostředkem od průjmu. : Z vyluhovaných, pražených a rozemletých žaludů při- - pravuje se žaludová káva a s přísadou kakaa žaludová čokoláda. Odvary obou poskytují velmi živný nápoj, který se zvláště doporučuje krtičnatým dětem, osobám slabých nervů a při silné čmýře. Na litr vody nebo mléka bere se 15 g žaludové kávy. :