Benedykt
Cnicus benedictus
Určení
- Benedikt lékařský Centaurea benedicta L. · střední jistota, neověřeno · Cnicus benedictus L. je synonymum Centaurea benedicta (L.) L.
Názvy v hesle
- Cnicus benedictuslat.
- hořký bodláklidové
- čubet lékařskýlidové
- krasovláseklidové
- kardobenedyktlidové
- zaječí okolidové
- ostropeslidové
Text hesla
Benedykt. Cnicus benedictus L. (Tab. 8.) Jména lidová: hořký bodlák, čubet lékařský, krasovlásek, kardobenedykt, zaječí oko, ostropes. : Popis. Jedno- nebo dvouletá bylina tato má lodyhu asi 3 dm vysokou, větevnatou a všecku hustě chlupatou. Přisedlé listy jsou peřenodílné až peřenosečné, na okraii bodlinatě zubaté. Úborovité květy rozvíjejí Se v červnu a červenci. Vnější listeny střechovitého zákrovu jsou srdčité a vybíhají v jednoduchý trn, kdežto listeny vnitřní končí se trnem hřebenovitě děleným. Žluté květy jsou na okraji úboru drobounké, jalové, t. ji. bez tyčinek a pestíku; větší květy vnitřní mají trubkovitou, pěticípou korunu obkličenou dole chmýřitým kalichem. Z podkvětých semenníků dozrávají nažky podél rýhované a na vrcholku chvostkem štětinovítého chmýří věnčené; chutnají sladce a obsahují hojně oleje. Celá rostlina, zvláště její červenohnědý oddenek (kořen), silně páchne a má trpce hořkou chuť, pocházející od zvláštní látky (knicinu), kromě níž obsahuje hojně třísloviny, silice a různých solí. Stanoviště. Roste planě v jižní Evropě, zvláště ve Španělsku a Řecku, na pustých místech. Pěstování. Zvláštního ošetřování nevyžaduje; Mladé výhonky upravují se jako zelenina. K účelům lékařským sbírá se oddenek loňských rostlin na jaře, očistí se a zavě- Šují se na stinném vzdušném místě, až se úplně vysuší. Nať sbírá se krátce před květem a suší se ve stínu. Upotřebení. Při různých chorobách ústrojů zažívacích - benedykt ode dávna jest oblíbeným domácím prostředkem. - " Tak zvláště při slabosti žaludeční, při průjmu a dávení, pocházejícím od zkaženého žaludku, užívá se po krátkých přestávkách na lžíci odvaru 4—6 g oddenku (kořene) na koflík vody. Pamatovati sluší, že příliš silný odvar způsobuje snadno ošklivost a dávení. Při slabém žaludku dobře se osvědčuje požíti denně před jídlem lžíci vína, do něhož jsme naložili rozkrájený kořen benedyktový. Na láhev vína vezme se 60—100 g kořene, po několika dnech se kapalina sleje, a nové víno na kořen naleje, nebo se dolévá tolik vína, kolik se slilo. Nálevu a vodnatého výtažku užívá se také při krtičnatosti, bledničce, žloutence, dně, střídavé zimnici, vodnatel- - nosti a bělotoku. Při zanícených, změklých a bolavých dásních doporučuje se žvýkati malé kousky kořene benedyktového.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.